Káti příběh aneb Kořeny Nadačníku část 1.

Jak jsme minule zmínili, rádi bychom Tě tu seznámili se zajímavými lidmi okolo Nadačníku. A kde jinde začít, než u slečny, která Nadačník vymyslela a tráví s ním většinu svého času. Její příběh je krásný a nevím, jestli se vejde jen do jednoho článku. Uvidíme.

Co je na Kátě naprosto unikátní, je její nezištná potřeba pomáhat ostatním. No řekněte sami, kolik znáte teenagerů, kteří by místo poflakování nebo hraní počítačových her chodili pomáhat do Diakonie? Kačka tedy ve svých 16 ti letech chodila na obchodku, pracovala v obchodě a ještě k tomu pomáhala potřebným lidem. Prostě jen proto, že jí to dávalo smysl. Bavilo ji, že klienti Diakonie mají úplně jiné hodnoty než „normální“ lidé. Jako třeba paní, která se každou středu těšila na to, že bude moct jet výtahem!

Pak už byl jen kousek k tomu, že se Katy rozhodla jít tímto směrem i nadále. S Diakonií se po střední škole podílela na pilotním projektu pro Univerzitu v Hradci Králové, kde později studovala obor Sociální práce a sociální politika. Ale nebylo to jen tak. Po maturitě odletěla Kačka do Anglie sbírat jahody. Tady zjistila, že ji na vysokou nepřijali, a tak si v Manchesteru našla organizaci, která se starala o osoby s mentálním postižením a seniory. Pracovala tam devět měsíců. Jako au-pair přeci jezdí každý druhý, naše Káťa potřebovala pomáhat víc!

Pak se dostala na Univerzitu v Hradci Králové na obor Sociální práce a sociální politika… A abychom Tě milý čtenáři příliš neunavili, víc si o Kačce povíme zase příště!